zpět na reference      zpět na bytové domy
 
 
   
         
   
         
   
 
 
 
 
vizualizace a situace    |    Studio Horák a KMS
 
bytový komplex Prague Marina  -  2. fáze
investor    |    PM Riverbank s.r.o.
generální architekt    |    KMS architects
spolupráce    |    Moshe Tzur Architects International LTD
interiér spolupráce    |    Ak. mal.  Ivana Svobodová
projekt DUR      2009 - 2010
sto    |    Holešovický přístav, Praha 7
pozice gps    |    +50° 6' 18.43", +14° 27' 32.61"
 

text     

 

Předmětem předkládané studie je řešení zástavby území v Holešovickém přístavu v sousedství Libeňského mostu, administrativní budovy Kovo (Tokovo) a objektu Autovars.

 

V etapizaci zástavby celého území navazuje tato stavba na stavby PRAGUE MARINA fáze I.A a I.B, lokalizované v prostoru mezi Jankovcovou ulicí a lagunou Holešovického přístavu. Prague Marina I.A je v současné době v realizaci, výstavba fáze I.B se nyní připravuje.

 

Hlavní atraktivitou řešeného území je jeho poloha na břehu Vltavy a možnost orientace bytů jak na Vltavu tak i na lagunu Holešovického přístavu – budoucí marinu. Jde jednoznačně o jedinečnou lokalitu, kterou je třeba ve vlastních návrzích domů i celého území vzít v úvahu.

 

 

Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešeni

 

Předkládaný návrh řešení je výsledkem celé řady dílčích studií, hmotových kompozic, jakož i studia dříve zpracovaných řešení na předmětném území. Hlavní určující vstupy pro návrh a kompozici řešení:

  • Ponechání objektu Autovars v území po blíže neurčenou dobu, vždy však v souběhu s realizací prvních objektů na řešeném území.

  • Nutnost vybudování individuální protipovodňové ochrany území financované investorem.

  • Projekt rekonstrukce Libeňského mostu a z toho plynoucí vymezení vstupu do řešeného území od objektu Lighthouse, jakož i budoucí šířka nového mostu a jeho vztahy k okolí po dobu rekonstrukce.

  • Potřeba ponechání zbývajících objektů na „kose“ v provozu po dobu realizace a užívání objektů řešeného území.

 

 Hlavní atraktivitou řešeného území je jeho poloha na břehu Vltavy a možnost orientace bytů jak na Vltavu tak i na lagunu Holešovického přístavu – budoucí marinu. Jde jednoznačně o vyjímečnou lokalitu, jejíž výjimečnost je třeba ve vlastních návrzích domů i celého území vzít v úvahu.

 

Dalším podstatným vstupem byly závěry a regulativy plynoucí ze zmíněné změny ÚPn hl. m. Prahy č. Z 0720, zejména kód míry využití území v hodnotě 2,2 pro KPP. Tento kód představuje kapacitu na řešeném území cca 81 800 m2 podlažních ploch. Z této kapacity je výstavbou související se stavbou Prague Marina - fáze I vyčerpáno 4 400 m2 HPP, spolu se stávající budovou Státní plavební správy č.p. 1534 a Českých přístavů a.s. č.p. 1057 je tedy celkem vyčerpáno 6070 m2 Pro řešené území zbývá cca 75 730 m2 HPP.

 

Je předpoklad využít cca 45 000 m2 HPP z funkční plochy na zastavitelném území pro bytovou funkci v projektu Prague Marina fáze II. A – 5 bytových domů. Zůstatek kapacity – cca 35 000 m2 HPP, je plánováno využít pro administrativní funkci realizací dvou administrativních budov v sousedství Libeňského mostu.

 

Po vymezení skutečně zastavitelného území v řešené fázi výstavby, při zachování dostatečné míry zelených ploch, je třeba konstatovat, že pro vlastní výstavbu bytových objektů zbývá pruh území dlouhý cca 200 m a široký cca 65 m, tedy celkem 13 000 m2 plochy území. Není možné uvažovat se zástavbou plochy objektu Autovars a dále není možné přibližovat bytovou výstavbu na dotek k Libeňskému mostu – majetkoprávní důvody (pozemky), hygienické důvody (hluk), technické důvody (realizace rekonstrukce).

 

Z hlediska orientace bytových domů ke světovým stranám není možné na řešeném území navrhovat objekty orientované na jih a to zejména z důvodů nutných vzájemných odstupů bytových domů a potřeb pro dostatečné oslunění bytové plochy bytů. Autoři studie uvažovali tedy prioritně s orientací bytových domů ve směru východ – západ.

 

Po rozboru všech výše uvedených vstupů a požadavků je předloženo výsledné architektonicko urbanistické řešení území, které je charakteristické šachovnicovým uspořádáním jednotlivých bytových domů orientovaných východ – západ spolu se zárukou výhledů z bytů jak na Vltavu tak i na atraktivní budoucí marinu.

 

Vzhledem k tomuto základnímu pojetí a konceptu zástavby a vzhledem k předpokládanému dělení ploch mezi bytovou a administrativní funkci ve vztahu ke změně ÚPn hl. m. Prahy, zvolili autoři vyšší výškovou hladinu zástavby. Tři obytné domy na břehu Vltavy jsou vysoké 33,5 m = 10 nadzemních podlaží – 9 pater. Dva obytné domy blíže středu území jsou vysoké 48,8 m = 15 nadzemních podlaží – 14 pater. Konstrukční výška jednotlivých podlaží je navržena 3,2 m, posledních tří podlaží (střešní terasy) 3,5 m. Tato výšková hladina umožňuje spolu s administrativními objekty u Libeňského mostu dosáhnout poměrně nízké hodnoty koeficientu zastavěné plochy a to pouze v hodnotě cca 0,19.

 

Na ploše objektu Autovars navrhují autoři vytvoření lokálního náměstí – centrální park – které je realizovatelný na výškové kótě 189,00 m n.m. Této výškové kótě odpovídá i návrh základní úrovně parteru navrhované bytové zástavby. Nabízí se tak postupné vytvoření nové městské úrovně v řešeném prostoru spojující přirozeně prostor Libeňského mostu (Dělnická ulice) přes novou bytovou zástavbou s novým Vltavským břehem a rekreačními aktivitami na kose přístavního území.

 
  zpět na reference      zpět na bytové domy